Novinky
Chtějí ženy macho muže? Většinou jen pro úlety.
K ostatním průzkumům, které se zabývaly tím, čemu věnujeme pozornost, když hledáme partnera, se tak přidává nový zajímavý pohled na maskulinitu. Linda Boothreyová při svém výzkumu ukazovala dobrovolníkům tváře mužů a zkoumala jejich asociace. Agresivně vyhlížející muže si většinou spojujeme s dominantní povahou. Ta je výhodná pro evoluci, ne však pro dlouhodobé partnerství.
Při svém průzkumu psycholožka ukazovala čtyřem stovkám žen i mužů digitálně pozměněné obrázky mužských tváří. Někteří muži působili spíše maskulinním dojmem, jiné naopak zženštilým. Účastníci průzkumu pak popisovali, zda na ně tváře působí důvěryhodně, ambiciózně, dominantně a zda by si dotyčného vybrali jako dlouhodobého partnera.
Překvapivě to však nebyly macho typy s výrazným nosem a malýma očima, které ženy přitahovaly nejvíce. Byli poraženi skupinou mužů s velkýma očima, jemnou pletí a dlouhými řasami. Tito muži se totiž zdají ženám pro dlouhodobé partnerství spolehlivější a také by s nimi raději otěhotněly a vychovávaly potomky. Ženy shledávaly přitažlivějšími starší muže, kteří působí dojmem, že své děti lépe zabezpečí. Zdravý vzhled je také předpokladem atraktivity, protože nám napovídá, že jeho majitel má ve svých genech zakódováno zdraví a dobrou imunitu vůči nemocem.
Proč je společensky uznávaným mýtem, že muži s drsným vzhledem jsou pro ženy přitažlivější. Může být ženina touha ovlivněna i fází menstruačního cyklu, ve které se nachází? A proč si většinou v životě vybíráme stejné typy partnerů?
Komentář odborníka
Drsně vypadající muži z etologického hlediska mohou poskytnout lepší ochranu, ti „měkčí“ zase lepší péči a zázemí pro potomstvo. Snad proto si ženy na obou krajích menstruačního cyklu (kdy jde o radost a ne plození) více vybírají ty „drsňáky“, zatímco v plodné dny spíše „pečovatele“. Nebo jinak, když se ve výzkumu žen ptali na idoly na jednu noc, převážili ti klasičtí hranatí Schwarzeneggerové, zatímco pro dlouhodobý vztah více Woody Allenové.
Když se narodíme, obvykle první tváře, které se kolem nás motají, bývají matčina a otcova. To je velmi silný vjem stejně jako jejich chování k nám a k sobě navzájem. Tady si přebíráme modely chování, ale i třeba tváří a proto mnozí celý život podvědomě hledáme v partnerech otce či matku. Nebo, když zklamali, jejich pravý opak. Tak se může stát, že si dcera otce alkoholika vědomě hledá abstinenta. Když ho najde, udá se často, že je z něj za pár let rovněž alkoholik. Rozvedou se a historka se po nějaké době opakuje.
Není to ale vždy tak, že si partnera vybíráme podle rodiče – naši volbu ovlivňuje i mnoho dalších faktorů, např. co od partnera nebo partnerství jako takového chceme. Každý máme nějakou představu o tom, jak chceme žít a do našeho plánu se nám určití partneři hodí a jiní ne. Taky je třeba vzít v úvahu, že každý z nás jsme naprosto jedinečný a máme tedy své slabé a silné stránky jinde, než ostatní lidé. Proto nás nejlépe doplní ti, kteří mají silné stránky tam, kde my máme slabá místa a opačně. V takovémto páru se pak nejlépe doplňujeme a můžeme dobře spolupracovat. Jelikož to, jací jsme, se během života ve své podstatě zas tolik nemění, není pak zvláštní, že nás to stále znovu táhne k těm, kteří mají největší potenciál nás doplnit. Jestli ale tuto možnost ve vztahu dokážeme využít, to už je jiná kapitola…
MUDr. Ondřej Trojan a Mgr. Katarína Filasová
