Novinky

Od deseti let se však děti začínají více zajímat o své okolí, a zabývat se tím, co si o nich myslí jejich kamarádi. Také začínají vnímat fakt, že sexualita není určena pouze k plození dětí, ale má též rekreační a vztahovou funkci. Během tohoto období dítě také vnímá, že se lidé v těchto funkcích od sebe navzájem liší.

Každý se svojí sexualitou nakládá jinak. To, zda jakákoliv výchova bude mít na naše děti nějaký efekt, záleží na mnoha faktorech. Jedním z nich je samozřejmě vlastní příklad. Ve chvíli, kdy dítěti kážeme o morálce a sami se chováme jinak, je výchova jistě velmi obtížná. Mnoho lidí hovoří o tom, jak příchod dítěte změnil jejich dosavadní chování. Přestávají porušovat i zdánlivě banální pravidla (například chození na červenou) a představují si, jak jednou svému dítěti to či ono vysvětlí a jakým způsobem na něj budu apelovat, aby to či ono nedělal. Možná by stálo za to zavést preventivní opatření typu „pomyslete si, co byste dělali, kdyby se jednou takto chovaly vaše děti..". Většina dětí v pubertě revoltuje proti svým rodičům, i kdyby rodiče byli opravdu vzorem ctností (někdy právě proto, že jsou). Pro děti Pamely Anderson může být revolta paradoxně snažší, protože budou mít proti čemu revoltovat. Na druhou stranu bude pro jejich matku velmi obtížné jim některé věci zakázat, neboť budou mít vždy argument, že ona to dělala také.

Každé dítě se v období adolescence zbavuje iluzí o svých rodičích a je konfrontováno s realitou. Během ranné dospělosti si dítě k rodičům vytváří nový, „zralejší" vztah. Zda se to podaří závisí také na tom, jaký postoj zaujmou rodiče ke svému dřívějšimu chování. Pravda bude spíše ku prospěchu.