Novinky
Proč ženy nerady mluví o své vagíně?
Muži se dědictví dokázali zbavit daleko lépe, navíc jím nikdy nebyli tolik postiženi, tolik svázáni. Dokázali se vymanit z té prudérnosti ve vztahu ke svým mužským potomkům, ale obtížně se jim o sexu hovoří s dcerami. Je to jisté incestuální tabu a obava, která jim brání, aby byli stejně otevření k dcerám jako k synům.
Tak jak?
Ženy neumějí pojmenovat svůj pohlavní orgán, to je fakt. Když už v souvislosti s ním nějaké slovo přece jen padne, jejich pohled padá k zemi a tváře rudnou. Vysvětlení, proč ženy neumějí mluvit o své vagině jakkoliv konkrétně, je jednoduché: nikdo je to nenaučil. Jejich vzory – rodiče to totiž taky neumí. První, co často v terapii ukládám klientkám se sexuálním problémem, bývá, aby pojmenovaly svou vulvu nějakým jménem, které jim bude příjemné.Může to být název používaný společně s partnerem nebo takový, na který přijdou samy. Mnohdy mne nechápou a některé jsou šokovány tím, co po nich chci. Vysvětluji jim, že výčnělku mezi očima také říkají nos a oválné obtížně čistitelné části hlavy jsou pro ně uši. Vaginu mohou zkoumat prsty za pomoci zrcadla, možná zjistí, odkud pramení jejich rozporuplné emoce a dokáží je snáz odbourat. Vždyť vagina je část těla stejně jako každá jiná!
Mluvte o ní!
Neschopnost bez uzardění pojmenovat vaginu by ženy měla motivovat, aby do stejné situace nedostaly i svou dceru. Nespoléhejte na to, že si hovor o pohlavním životě předem naplánujete. Dítě se zeptá, kdy ho napadne a když neodpovíte, může se stát, že se stejnou otázkou osloví kamarády. Děti je vhodné začít poučovat o sexu ve chvíli, kdy začnou chápat mluvené slovo. Tedy už ve věku kolem tří let je možné poskytovat první informace, protože bystřejší děti už se zajímají o to, jak se narodili, případně jak se z břicha dostaly ven.Asi o rok až dva později začínají spekulovat, jak se mimino dostalo dovnitř. Už v tomto věku je tedy čas informovat je přiměřeným způsobem o skutečnosti plození a rození, ale i o citech, které k sobě chovají máma s tátou. Nemůžete se vyhnout tomu, že jako rodiče jste pro své děti prvními a nejdůležitějšími učiteli sexuální výchovy. Rady a zkušenosti, které od vás dítě získá, mu pomohou určit meze rozvoje kladných a zdravých sexuálních pocitů.
Příliš mnoho, příliš brzy?
Děti, a to i velmi malé, potřebují pozornou a účelnou sexuální výchovu. Jestliže rodiče k tomuto vzdělávání přistupují zodpovědně, připravují tak své děti na nároky života a na nutná rozhodování, se kterými se setkají. Skoro všechny předškolní děti jsou zvědaví na tatínka v koupelně nebo si chtějí pohladit maminčino těhotné bříško.To jsou ty pravé chvíle, kdy s nimi můžete pohovořit o rozmnožování a porodu. Nemusíte se obávat, že řeknete „příliš mnoho, příliš brzy”. Dítě si z dané informace vezme to, čemu porozumí, ostatní ho nezajímá. Možná, že dítě nezachytí všechny detaily, ale uvědomí si, že maminky a tatínka se lze kdykoliv zeptat na cokoliv. Nebezpečí nespočívá v tom, řeknete-li „příliš mnoho, příliš brzy”, ale spíše „příliš málo, příliš pozdě.
Tříleté dítě vnímá svět poněkud doslovně. Například řeknete-li, že miminko roste v maminčině bříšku, může se dítě zeptat, proč maminka to mimino snědla. Dítě si představuje, že mimino je v břiše promícháno s jídlem. Odpovídejte pravdivě a jednoduše, jinak dosáhnete pouze zmatku v dětské duši. Například na otázku: „Odkud jsem se vzal na světě?” může rodič odpovědět: „To je ale dobrá otázka! Co si o tom myslíš ty?” Tím splníte tři věci najednou - zjistíte, na co se dítě doopravdy ptalo, získáte trochu času na uspořádání myšlenek a dozvíte se, co už dítě ví.
Nahota? Ano, ale...
Setkávám se v poradně s páry, kdy partneři jeden před druhým chodí nazí a ptají se, jestli je to dobře nebo špatně. Není na tom nic špatného, na druhé straně hrozí vzájemné „okoukání“. Nahotu totiž historicky spojujeme se sexualitou a někdy v tom může být úskalí, které například neznají přírodní národy. A jestli je vhodné, aby rodiče chodili tak, jak je příroda stvořila i před dětmi? V první řadě by si měli rodiče vyzkoušet, zda se svlečeni před dětmi cítí dobře.Dobrý pocit předpokládá pohodu a přijetí vlastního těla. To je zdravý postoj, kterému by se děti měly naučit. V předškolním věku poskytuje dětem nahota členů rodiny v přirozených situacích, například sprchování, oblékání se, příležitost dozvědět se něco o částech těla a sexuálních rozdílech mezi muži a ženami, mezi dětmi a dospělými. Oříšek bývá s dospívajícími dětmi. Ty malé jsou nahé přirozeně a stejně tak vnímají své rodiče. V pubertě ale jsou chlapci i dívky na nahotu citliví a mnohem zranitelnější. Je dobré toto období respektovat.
