Novinky
Sex sám se sebou – masturbace
Co výraz masturbace vlastně znamená?
Slovo masturbace pochází z „manu stupratio“ či z „mas turbatio“ a znamená pohlavní sebevzrušování a sebeuspokojení (ukájení). Někdy se též používá termín onanie či ipsace, ojediněle též narcismus. Označení termínem onanie není vzhledem k původu slova přesné, nicméně je to termín běžně používaný. V Bibli – Gn 38, 8-10 – je totiž Onanovi připisované jiné bezpráví než sebeukájení. Onan odmítal poskytnout své ženě právo na plození.
Masturbace znamená dosažení sexuálního vzrušení pomocí vlastní manuální stimulace genitálu, které může, a nemusí vést k orgasmu.
Trocha historie
Ještě v minulém století se o masturbaci vůbec nehovořilo, respektive byla považována za cosi velmi hříšného. Toto povědomí se velmi zlepšilo a se sexuální revolucí se otevřeněji mluví o všech formách sexuálního chování. Nicméně až do šedesátých let dvacátého století se stále vyskytovali lékaři, kteří doporučovali se masturbaci vyhnout a považovali ji za nevyzrálou formu sexuality. Tvrdili, že lidé praktikující tento způsob sexuálního chování by si jej mohli zafixovat a nikdy se nenaučit „dospělou“ formu sexuálního chování.
Dnešní pohled na masturbaci
V současnosti se odborníci shodnou na zcela jiném, výrazně pozitivním pohledu na masturbaci. Masturbace je nejen přirozená, ale též je to velmi bezpečný a rychlý způsob, jak dosáhnout sexuálního uvolnění. Během masturbace se člověk naučí znát dobře své tělo a pozná, co mu dělá dobře, a to může vést k lepší sexuální komunikaci s partnerem.
Kdy masturbace začíná a kdy končí?
Masturbace je forma sexuálního chování, kterou se většina z nás naučí jako první, většinou velmi instinktivně.
Začátky masturbace…
Poznatky týkající se masturbace – tj. kdy přesně se dítě naučí masturbovat, jak často masturbuje, jak se tato forma sexuálního chování mění s věkem – jsou velmi podobné faktům týkajícím se ostatních forem lidské sexuality. Variací je mnoho. Některé děti si začínají se svým genitálem hrát velmi brzy, některé začínají až v pubertě, někteří lidé začnou masturbovat až po získání informace, že mohou. Některé děti masturbují častěji, intenzivně, některé zřídka.
Co se dá říct o období adolescence?
Někteří často, někteří málo, jiní vůbec. V zásadě ale v tomto období sexualita nabývá na významu vzhledem k působení hormonů a rozvíjení sekundárních pohlavních znaků, takže i masturbace bude významnější. Není asi možné říci, že by byla častější, ale pravděpodobně je vědomější. Malé dítě si většinou bezmyšlenkovitě hraje s genitálem, kdežto adolescenti již mají sexuální fantazie a učí se dosahovat orgasmu.
A co lidé žijící v partnerství či lidé středního a staršího věku?
I u této skupiny lidí lze jen říci, že záleží na každém konkrétním člověku. Někteří lidé žijící v partnerství masturbovat nepotřebují, nebo už ani nemají čas. Jedni masturbují ve chvíli, kdy nemohou mít se svým partnerem sex, jiní masturbují, i když svůj sexuální život s partnerem považují za uspokojivý. Někdo jiný zase masturbuje, když svůj sexuální život za uspokojivý nepovažuje. Pro někoho masturbace slouží dokonce jako obohacení partnerského života.
Tedy: masturbace je NORMÁLNÍ v každém věku a záleží pouze na daném člověku, jakou formu sexuálního uspokojení volí. Masturbace může sexuální život s partnerem nahrazovat či jej příjemně doplňovat.
Může být masturbace problematická?
Každé sexuální chování může být problematické či nepřijatelné vzhledem ke kontextu celé situace. Veškeré sexuální chování patří do soukromí buď pouze jedince, partnerského páru, nebo do soukromí více lidí. Vše se odehrává se vzájemným souhlasem. Pokud je praktikováno na veřejnosti, jde o porušení zákona a sociálních norem.
Masturbace se může stát problematickou ve chvíli, kdy se stává nezdrženlivou. To znamená v případě, kdy člověk nedokáže ovládat svoji sexuální potřebu a přiměřeně odkládat uspokojení. Masturbace se pak stává nutkavým aktem podobně jako jiné nezdrženlivé a nestřídmé chování (nadměrné požívání alkoholu, jídla, sexu). To může vést k mnoha problémům.
Žádná masturbace – masturbační abstinence?
Každý člověk má jiný hodnotový systém a z něj vychází i jeho chování, včetně toho sexuálního. Jsou lidé, pro které je z jakéhokoli důvodu, převážně však náboženského, nepřijatelné masturbovat. Někteří masturbují pouze za určitých podmínek – například v nemoci partnera, kdy je pro ně masturbace jedinou formou sexuálního uspokojení...
Nicméně tak jako byla v minulém století masturbace tabu, neměla by se v současném století stát imperativem. I bez masturbace lze mít spokojený sexuální život, protože i zdrženlivost k sexuálnímu životu patří. Člověk by však měl být veden vlastním rozhodnutím, a ne jen vláčen předsudky či mýty a obavami.
Masturbace dětí – co na to rodiče?
Důležitým úkolem rodičů je upozornit děti, že sexualita patří do soukromí. To znamená, že je sociálně nežádoucí kupříkladu masturbovat v přítomnosti jiných lidí. Rodiče by měli své dítě také ochránit před „sexuálními predátory“, kteří spontánní dětskou sexuální zvídavost zaměňují za flirt či výzvu k sexu. Dítě svoji sexualitu teprve objevuje, a je tedy nesmírně důležité, aby dospělí nikdy nepřekročili určitou hranici.
Mgr. Kateřina Hollá
