Novinky
Sexuální výchova: Omezení pohlavím
„To je pro holky”, odsekne Tomáš, když ho žádáte, aby pomohl prostřít stůl. „Kluci nedělají holčičí práci."Zlobíte se na náznak nadřazenosti v jeho hlase a myslíte si: „Počkat. Kde se v něm tohle bere?” To není ten rovnoprávný postoj, který jste mu vštěpovali. Nedávno pronesl několik poznámek na adresu rozdělení mužských a ženských rolí. Co to je?
Staré zvyky těžko mizí. Školák přišel do světa, kde je denně konfrontován s jedinci, kteří zastávají spoustu staromódních názorů. Z historického hlediska jsou očekávání a omezení založená na pohlaví součástí života této společnosti. Jeden objem norem, hodnot a chování se považuje za přijatelný pro chlapce, jiný je určen pro děvčata. Náš celkový postoj k tomuto problému se mění, ale v mnoha rodinách tradiční pohled přetrvává.
„Emancipovaný muž”, kterého jste celých šest let vychovávali, začíná pociťovat vlivy kamarádů. Nejraději by se poflakoval s chlapci ve škole a začíná pro něho být důležité, co si oni o něm myslí. Tlak, aby se přizpůsobil, „zapadl”, stal se jedním z nich (a myslel jako oni) začíná soutěžit s rodinným vlivem.
Teď je velmi důležitá doba, kdy je nutno dítěti znovu připomenout, že cíle a očekávání s nimi spjatá nemusí být omezeny pohlavím. Pomozte dítěti uvědomit si, že chlapci i dívky před sebou mají nepřebernou škálu možností. Tak zvýšíte sebejistotu dítěte a představu osobního růstu.
Chcete-li rozšířit perspektivy vašeho dítěte s ohledem na očekávání spjatá se sexuální rolí:
- Podělte se o domácí práce.
- Čtěte si příběhy o různých mužích a ženách v netradičních rolích.
- Používejte slova, která se vyhýbají stereotypu, např. „dramaturg - dramaturgyně” je lepší než pouze dramaturg, přisuzujte rod.
Nadávej : „Hlupáku!"
Prvňáček možná často užívá sprostá slova, aniž by měl sebemenší ponětí o tom, co znamenají. Již minule jsme si objasnili úlohu slova při získání pozornosti. Třeba mu jde jen o tohle. Nebo je zvědavý, co znamená, ale není si jistý, jak požádat o dovolení promluvit si o tom.Čili klidným definováním neutralizujeme šokující hodnotu určitého slova, poskytneme přesnou informaci a upevníme pocit otevřenosti při hovoru o sexuálních otázkách. Rodič může například říci:
„Tohle slovo je nehezký výraz pro .... Užívá se často, když chceme někomu ublížit. Buď tak hodný a takhle nemluv. Křič „hlupáku”, nenadávej ..."
Pokud dítě užívá sprostá slova, když je naštvané či rozčilené, vysvětlete mu, že jeho emoce jsou naprosto přijatelné, ale výrazy nikoliv. Potom mu pomozte najít jiná slova, která lépe vyjádří jeho pocity.
Závěrem je třeba říci, že by rodiče měli sledovat svůj vlastní slovník. Poučování typu: „Dělej, co ti říkám, ale nedělej, co dělám já” má malý význam. Chovejte se tak, jak byste si přáli, aby se chovalo vaše dítě.
Komu je kniha určena? Především rodičům, ale i třeba dospívajícím, kteří si v ní mohou "tajně" listovat.
A kde jste si mě koupili?"... "Co děláte, když k vám nesmím do pokoje?" ... "A jak jsem se do toho bříška dostal?"... "Co je to AIDS?" - takové otázky čekají skoro na každého rodiče, s podobnými se mohou setkat i učitelé. Dospělí si mnohdy lámou hlavu s obtížným úkolem, jak dítěti vysvětlit některé základní otázky života. Během dospívání zase mívají často strach z nechtěného těhotenství, z infekce HIV, jednoduše "z maléru"Kniha přehledně vysvětluje, co v kterém údobí svého života dítě dobře pochopí a jakými slovy lze kterou informaci jasně podat. Je doplněna názornými obrázky a potřebnými medicínskými informacemi. Kniha poučná, přehledná a nezbytná pro každého rodiče dítěte od 3 do 18 let. Pedagogové v ní naleznou cennou inspiraci pro svoji práci na poli sexuální výchovy.