Přeskočit navigaci
 

Novinky

Přechod, klimakterium, menopauza

Přechod, klimakterium, menopauza Přechod neboli klimakterium není nemoc. Klimakterium je přirozenou součástí fyziologického procesu stárnutí ženy. Nelze se mu tedy vyhnout. Lze však získat informace o tom, co tento fyziologický proces s sebou přináší, jaké změny v tělesném či psychickém fungování ženy s ním souvisejí – ať již pozitivní, či negativní. Také lze uvažovat o tom, jak tyto negativní změny zmírnit, či dokonce eliminovat. Přechod nutně neznamená snížení kvality života. Naopak. V současné době existuje mnoho léků, pomůcek, doplňků a rad, které ženám pomáhají stárnout důstojně.

Ze slova přechod jasně vyplývá, že se jedná o změnu stavu, v tomto případě „přechod“ z plodného období ženy do období neplodného. Na počátku klimakteria se postupně snižuje hladina ženských pohlavních hormonů (estrogenu a gestagenů) a v malé míře též mužského pohlavního hormonu testosteronu. Do té doby byla žena díky cyklickému přídělu hormonů schopna počít a donosit dítě. V reprodukčním období byla žena také mnohem více chráněna proti kardiovaskulárním chorobám (na rozdíl od mužů).

Klimakterium neboli přechod vede k menopauze, tedy k poslední menstruaci v životě ženy. Dochází k ní ve chvíli, kdy se produkce hormonů vaječníky zcela zastaví. O menopauze však můžeme hovořit až po 12 měsících chybění menstruace. Vliv hormonů se ovšem neomezuje pouze na reprodukční orgány, ale zasahuje více či méně téměř do všech řídicích funkcí těla. To znamená, že úbytek hormonů se neprojeví pouze neschopností plodit, ale má vliv i na mnoho jiných tělesných i psychických oblastí.

Jak již bylo řečeno, přechod není nemoc, je to přirozený běh událostí. Nicméně přináší s sebou mnoho změn, které ve svém souhrnu mohou přispívat ke vzniku tzv. klimakterického syndromu. Klimakterický syndrom je soubor obtíží, které provázejí zcela přirozený stav organismu ženy během klimakteria. Síla příznaků je zcela individuální. Ve většině případů dominují návaly horka, především v noci, které pak mohou mít vliv na spánek. Nedostatek spánku zase může vést k pocitům malátnosti a únavy během dne. Průměrný věk nástupu menopauzy je 51 let, ale může to být kdykoli od 40. do 60. roku věku. U žen, které začaly dříve menstruovat, je pravděpodobné, že i dříve přestanou.

Snížená hladina pohlavních hormonů vede k mnoha příznakům. Tyto příznaky můžeme rozlišit na časné, střednědobé a dlouhodobé, a také na tělesné a psychické:

Časné příznaky

tělesné:
  • menopauza neboli poslední menstruace v životě ženy; o menopauze lze hovořit ve chvíli, kdy se další menstruace neobjeví do roka
  • návaly tepla – nejčastějším a velmi obtěžujícím příznakem jsou návaly horka, spojené s celkovým opocením, někdy též malátností, únavou
  • nespavost, únava
  • bolesti kloubů
psychické:
  • podrážděnost
  • nervozita
  • kolísání nálad
  • deprese
  • zapomínání, nesoustředěnost

Střednědobé příznaky

tělesné:
  • suchost vagíny
  • častější záněty pochvy a močových cest
  • bolest při močení, obtíže s unikáním moči
  • ochabování kůže a tvorba vrásek
  • suchost pokožky celého těla i v oblasti genitálu
  • změna ukládání tuků – tloustnutí
psychické:

Dlouhodobé příznaky

  • vzestup cévních a srdečních obtíží
  • změna v kvalitě kostí – řídnutí kostí – osteoporóza
  • náhlé mozkové příhody
  • nástup demence

Možnosti léčby:

1. Hormonální substituční terapie (HST)

je léčba hormony, které v těle ženy ubývají. Tyto hormony jsou nahrazovány a dodávány uměle. Jako každý lék s sebou přinášejí svá pozitiva i negativa. V současné době existují nízkodávkové moderní přípravky, které dodávají hormony v minimální možné dávce, tudíž maximálním způsobem snižují výskyt nežádoucích účinků. HST musí vždy předcházet důkladné lékařské vyšetření. Existují také přípravky (selektivní regulátory tkáňové estrogenní aktivity) se specifickým působením, takže je možné je použít pouze tam, kde je jich třeba. Jaká vyšetření musí být provedena PŘED zahájením hormonální substituční terapie?
  • Obvyklá preventivní gynekologická prohlídka (s odběrem stěru z čípku na cytologické vyšetření a kolposkopické vyšetření).
  • Mamografie, tj. rentgenové vyšetření prsu.
  • Ultrazvukové vyšetření dělohy (se zaměřením na sílu sliznice) – týká se žen, u nichž děloha nebyla odňata.
  • Změření krevního tlaku a zjištění hmotnosti.
  • Vyšetření krve na celkový cholesterol a triacylglyceroly a také provedení jaterních testů.
Veškerá tato vyšetření se pak provádějí 1x ročně, případně i častěji na základě doporučení například cytologa nebo mamologa.

Kdy žena NESMÍ podle současných názorů hormonální substituční terapii užívat?

  • při právě zjištěné nebo léčené rakovině prsu (po léčbě pak jen po dohodě s onkologem)
  • při právě zjištěné nebo léčené rakovině dělohy (po léčbě pak jen po dohodě s onkologem)
  • při právě probíhajícím zánětu žil či embolii (po léčbě pak jen po dohodě s internistou)
  • při právě probíhajícím zánětu jater a chronické nemoci jater s poruchou funkce, podobně také při prodělané cévní mozkové příhodě
  • při krvácení z rodidel nejasného původu

Jaké existují formy podávání hormonální substituční terapie?

  • Tablety k polykání.
  • Tablety nebo globule na vkládání do pochvy.
  • Gely k rozetření na kůži.
  • Krémy do pochvy.
  • Náplasti.
  • Injekce.
  • Nosní spreje.
  • Implantáty pod kůži.
Nicméně tato léčba jako všechny léky má i svá rizika a nemůže být považována za všelék. Nutná jsou i tzv. podpůrná či režimová opatření:

2. Cvičení.

Pravidelné fyzické cvičení má výrazný pozitivní vliv na kardiovaskulární systém a udržuje tělo v kondici. Je však vhodné zvolit přiměřenou aktivitu vzhledem ke zdravotnímu stavu, ale také vzhledem k tomu, co je každému milé. Fyzických aktivit je nepřeberné množství – od kolektivních po individuální, v přírodě či v tělocvičně. Není nutné se mořit něčím, co neděláme rádi, spíše najít to, co se nám líbí a využít to v tréninku.

3. Cviky na posílení dna pánevního

Cviky na posílení dna pánevního, které fungují jako prevence proti unikání moči.
Čtětete také: Cviky po porodu

4. Vaginální gely

Vaginální gely na olejové či vodní bázi s přídavkem estrogenů nebo bez něho mohou zkvalitnit sexuální prožitek. Suchost vagíny může vést k bolestem při sexuální stimulaci, takže se žena může cítit méně vzrušená. Také při sexu může docházet k drobným poraněním, což narušuje přirozené prostředí poševní sliznice a napomáhá přemnožení různých kvasinek a následnému vzniku infekcí. Tyto infekce se nemusí omezit pouze na poševní oblast, ale mohou se rozšířit i do močových cest a močového měchýře. A jako každá nemoc, i tato má vliv na psychickou pohodu ženy.

5. Správná životospráva.

O správné životosprávě toho již bylo napsáno a řečeno mnoho. Rizika nesprávné životosprávy jsou také dostatečně známa, mezi ty nejdůležitější náleží možnost vzniku cukrovky, ohrožení nemocemi srdce a cév. I zde je důležité nenutit se do věcí, které nám vyloženě nedělají dobře, ale najít takové, které vycházejí z našich původních stravovacích návyků a budou jenom nepatrně pozměněny. Nemá cenu se snažit držet různé diety na zhubnutí, je účinnější se spíše soustředit na vybalancované a pestré složení stravy. Je také vhodné si uvědomit, že žena po čtyřicítce potřebuje méně kalorií na den než žena ve dvaceti a že ukládání tuků se výrazně zvýšilo a je normální přibírat na váze. Nejlepší je poradit se v tomto ohledu s dietologem.
Čtětete také: Vztah k vlastnímu tělu

6. Antidepresiva.

Mnohé ženy během přechodu zažívají nepříjemné výkyvy nálad, rozmrzelost, mohou pociťovat nevysvětlitelný smutek, být bez příčiny nešťastné. U některých žen jsou tyto příznaky způsobeny hormonální disbalancí, a pak může pomoci léčba vhodným antidepresivem. Tyto léky předepisuje jak obvodní lékař, tak psychiatr. Důležité však je probrat své problémy s odborníkem, který dokáže posoudit, zda je problém spíše biologický, či psychologický, nebo je způsoben oběma vlivy najednou.

7. Sex.

Spokojený sexuální život nejen ukazuje na celkovou spokojenost ženy, ale také celkovou pohodu zpětně ovlivňuje. Žena po přechodu není méně vzrušivá než před ním. Někdy to platí dokonce naopak.

8. Alternativní metody:

Fytoestrogeny jsou látky, které jsou obsaženy v rostlinách a v těle se mění na sloučeniny s estrogenními účinky. Podobně jako u potravinových doplňků pro muže, i v tomto případě jejich účinek není prokázán: Tvrzení o kardioprotektivním významu konzumace fytoestrogenů se opírá hlavně o metaanalýzu 38 kontrolovaných studií, která našla souvislost mezi konzumací alespoň 47 g sóji denně a snížením koncentrace LDL-cholesterolu a triacylglycerolů v plazmě. Dále pružnost cév, která je indikátorem kardiovaskulárního rizika, se u menopauzálních žen signifikantně zlepšila úměrně konzumaci potravinového doplňku obsahujícího isoflavon extrahovaný z červeného jetele. Na základě těchto a podobných poznatků americká FDA vyslovila souhlas s tím, aby některé sójové výrobky byly označeny jako produkty s kardioprotektivními účinky.
Volné označení „fytoestrogeny“ je používáno pro řadu rostlinných produktů na trhu, pro extrakty z rostlin i pro některé synteticky připravené látky. Zpravidla se nedělá žádný rozdíl mezi fytoestrogeny jako součástí diety a rostlinnými výtažky v lécích, případně synteticky připravenými léky, jako je ipriflavon. Možnost, že by tyto látky mohly mít nejen léčebné, ale i toxické účinky, se většinou vůbec nebere v úvahu. Protože fytoestrogeny se na trh dostávají jako potravinové doplňky, nepodléhají dohledu agentur pro kontrolu léčiv.

„Přírodní látky“, v dnešní době široce nabízené obyvatelstvu, se automaticky považují za zdraví prospěšné. Neprocházejí žádným testováním, srovnatelným s kontrolou syntetických estrogenů, SERMs a dalších přípravků určených postmenopauzálním ženám. Dokud se tento stav nezmění a nebudou provedeny kontrolované studie zaměřené na zjištění jejich příznivých i nebezpečných účinků, nebylo by rozumné dělat závěry o dlouhodobé užitečnosti jejich konzumace.

Podle: Ginsburg J a Prelevic GM (University College Medical School, London) v časopisu The Lancet 2000;355:163.

9. Psychologická pomoc.

Důležité je uvědomit si, že přechod není izolovaný fakt. Každá životní změna – tedy i zdravotní – se děje v nějakém kontextu událostí a děje se také nějaké osobnosti – nějakému konkrétnímu člověku, který má svoje dobré a špatné vlastnosti, zkušenosti, zážitky. Individuální vlastnosti konkrétní ženy a její konkrétní životní situace (tedy například odchod dětí z domova, partnerské neshody, ztráta zaměstnání – záměrně vyjmenovávám ty negativní) mohou subjektivní prožívání přechodu zhoršovat. Z toho vyplývají i možnosti léčby.

Je důležité odlišit, zda například nespavost je způsobena nedostatkem hormonů či nervozitou plynoucí z nestabilní rodinné situace. Také se v mnoha případech může jednat o „bludný kruh“. Žena trpí návaly horka, špatně spí, přes den je podrážděná a unavená. Pubertální dcera má nepřiměřené požadavky a konflikt se vyhrocuje. Může se přenést i na manžela. Ve chvíli, kdy se zmírní klimakterické obtíže, je možné, že se spontánně upraví i problémy v rodině, jelikož žena bude mít sílu je řešit.

Nicméně tento kruh funguje i obráceně. Ve chvíli, kdy se například vyřeší nějaký důležitý problém, žena může subjektivně lépe zvládat potíže plynoucí z úbytku hormonů. Proto je důležité dobře se poradit se svým lékařem a zvážit možnosti jak klasické medicíny, tak preventivních opatření či psychologicko-psychiatrických metod.

Mgr. Kateřina Holá



 
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se obrátila na vás.... je to asi týden co se mi na pohlavnim organu ( před hrázi ) se mi udělali ma...

Dobrý den, nejspíše jste se pupínky infikovala po pohlavním styku, pravděpo...

Odpovědi sexuologa Vložit dotaz
Vaše příběhy

Jsme spolu třináct let vše bylo v pořádku je mezi námi vekovej r...

pokračování příběhu

 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Růst dětí