Novinky
Sexuální zdraví ženy
K získání a udržení sexuálního zdraví musí být respektována, ochraňována a naplňována sexuální práva každého jedince. Nicméně tato práva nesmí zasahovat do svobody a práv někoho druhého. Tím se dostáváme k jednomu z nejvýznamnějších problémů v pojímání sexuálního zdraví. Co když jedince uspokojuje pouze aktivita, která druhého jedince významně ohrožuje či mu ubližuje nebo není společensky přijatelná. Tuto situaci je možné ilustrovat na dvou extrémních případech. První je z dob viktoriánské puritánské morálky, která v některých zemí v podobě legislativně upravených práv jedinců přetrvává dodnes. Například v USA ve státě Washington stále ještě platí zákon, kdy jediná přípustná poloha při sexu je „misionářská“. Ve státě Texas se muži, kteří spolu provozují anální nebo orální sex, dopouštějí přestupku. Když ovšem totéž provádí muž se ženou, je to naprosto v pořádku.
V některých státech USA se sexu můžete dopustit jen se svou zákonnou manželkou, a to ještě nesmíte provádět žádné orální ani anální praktiky. Zakázaná je mimochodem i masturbace. Co je ovšem nejzajímavější, nemají tu v zákoně zmínku o nepřípustnosti sexu se zvířaty! Ale pozor, pouze v případě, že z milování se se svým oblíbeným zvířátkem nemáte žádný finanční zisk... Na Floridě muži nesmějí líbat manželkám ňadra. V Alabamě zase v jednom domě není povoleno přechovávat více než dva vibrátory. Taková omezení jistě u nejednoho z nás vyvolají úsměv, nicméně druhým extrémem je například liberální návrh povolit sex pedofilům s dětmi za předpokladu, že dítě souhlasí. V některých zemích je také tolerovaný sex se zvířaty.
Je tedy jasné, že sexualita, podobně jako ostatní lidská práva, je přímo závislá na legislativním rámci dané společnosti a země, ve které se člověk nachází. A je tedy možné, že někteří jedinci se mohou cítit diskriminovaní. Společnost se vyvíjí, a tak jako padla mnohá viktoriánská tabu, možná v budoucnu jiná přibudou.
V současnosti v naší středoevropské společnosti, která se hlásí k hodnotám západního světa, patří do sexuálního zdraví ženy především tato témata:
- sexuální touha a potěšení
- orgasmus
- antikoncepce a hormonální substituce
- těhotenství a porod
- bolest při sexu
- menopauza a sexualita ve zralém věku
- menstruace a zdravá prsa
- neplodnost
- masturbace
- vztah k vlastnímu tělu
- sexuálně přenosné nemoci a jiná gynekologická onemocnění
- sexualita u chronických onemocnění
Důležitým výchozím bodem k takovému rozhodnutí je dobrá znalost vlastního těla, zejména reprodukčních orgánů a toho, jak fungují. Když dobře známe vlastní tělo v různých věkových stadiích, je snadnější zvolit aktivitu, která je příjemná. Také je snadnější pečovat o zdraví, tedy provádět prevenci a ochranu před sexuálně přenosnými a gynekologickými onemocněními a starat se o ostatní záležitosti, které se sexualitou souvisí, jako je například těhotenství.
Sexualita začíná u znalosti reprodukčních orgánů, jejich funkce, vzájemné propojenosti a případně možností jejich ohrožení.
Reprodukční orgány ženy
Vnitřní pohlavní orgány:
- Vaječníky jsou ženské pohlavní žlázy a jsou párové. Podobají se mužským varlatům, ale jsou daleko menší, volně se vznášejí v dutině břišní a pomocí vazů jsou připevněny ke stranám dělohy a stěně pánve. Vaječníky jsou plné folikulů, což jsou váčky naplněné tekutinou a pohlavními buňkami v různém stadiu zralosti. Od puberty každý měsíc dozrává jeden folikul, který praskne a z něj se uvolní vajíčko. Vaječníky také uvolňují ženské pohlavní hormony (estrogeny a progesterony).
- Vejcovody spojují vaječníky s dělohou. Jsou to 8–14cm dlouhé trubice, kterými uvolněné vajíčko putuje do dělohy a čeká na oplodnění spermií. Vejcovody jsou velmi jemné orgány, náchylné na poškození (například srůsty).
- Děloha je v normálním stavu velká asi jako švestka. Je to dutý svalový orgán zakončený děložním hrdlem. Děloha a její hrdlo vypadají jako obrácená hruška. Děloha přijímá z vaječníku oplodněné vajíčko. Vytváří pro něj výstelku – endometrium. Pokud nedojde k oplodnění, výstelka během každoměsíční menstruace odchází spolu s neoplozeným vajíčkem a krví. V případě umělého přerušení těhotenství - interrupce - je děložní výstelka pomocí kovové kyrety seškrábána. Stejná metoda se používá i při vyšetření děložní sliznice. Děloha je velmi pružná a při těhotenství se roztahuje na velikost dítěte. Během porodu pak děloha silnými stahy (kontrakcemi) dítě vypuzuje.
- Děložní hrdlo je nejspodnější část dělohy. Představuje bariéru mezi dutinou děložního těla a pochvou. Děložní hrdlo ční do pochvy jako děložní čípek. Kanálek, který spojuje pochvu a dělohu a prochází děložním hrdlem, je běžně velmi úzký. Buňky kanálku produkují hlen, jehož hustota se mění v závislosti na menstruačním cyklu. Hlen zabraňuje pronikání choroboplodných zárodků do dělohy, vejcovodů a břišní dutiny. Hlen v době ovulace je řidší a umožňuje spermiím průnik k vajíčku. Během těhotenství naopak hrdlo uzavírá hlenová zátka. Během menstruace se kanálek děložního krčku mírně roztáhne, aby se mohlo odlučovat endometrium (výstelka), což může být někdy příčinou křečovitých bolestí v podbřišku, které menstruaci doprovázejí.
- Pochva (též vagina či vulva) je svalová trubice, která přijímá penis během kopulace. Pochva je chráněná vlhkým sekretem, jehož složení se během menstruačního cyklu mění. Každá pochva je osídlena mikroorganismy – bakteriemi, viry a houbami, které za normálních okolností žijí ve vzájemné rovnováze. Při porušení rovnováhy může docházet ke vzniku kvasinkových infekcí.
Zevní genitál:
- Ochlupení, velké stydké pysky a poštěváček. „Venušin pahorek“ vyklenuje tuk, který obaluje stydkou kost a chrání ji tím proti úrazu. Velké stydké pysky jsou v přirozeném stavu ochlupené. Klitoris (poštěváček) je topořivé těleso, které je ženským orgánem vzrušivosti.
- Malé stydké pysky se nacházejí uvnitř pod velkými pysky. Jsou neochlupené, tenké, mohou být pigmentované a nestejně velké, někdy mohou vyčnívat zpod velkých pysků. Mají velké množství potních žlázek a nervových zakončení. Jsou také velmi citlivé na vzrušení, ale někdy při milování či zavádění tamponu mohou „překážet“.
- Hráz (perineum) je oblast od zadní části pochvy ke konečníku.
Sousední orgány
- Močová trubice je u žen velmi krátká (asi dva a půl centimetru). Do močové trubice během sexuálního styku může být zavlečeno mnoho bakterií, tudíž se doporučuje se vždy před sexem a po sexu dojít vymočit.
- Močový měchýř, tedy jeho spodina, tvoří horní stěnu pochvy. To může v praxi znamenat, že příliš „vášnivé“ či hluboké pronikání penisu může vést k podráždění močového měchýře a k pocitům na močení. Oslabení svalů okolo močového měchýře v důsledku například mnohočetných poranění během porodu či ochabnutím vlivem věku může vést až k inkontinenci, tedy neschopnosti udržet moč. Jako prevence slouží Kegelovy cviky.
- Konečník či přesněji jeho horní stěna se shoduje se spodní stěnou pochvy. Platí tady stejná pravidla jako pro přepážku mezi pochvou a močovým měchýřem, tedy že poškození jednoho je poškozením druhého. Problémy nebo infekce konečníku mohou vést přímo k poševním infekcím.
